To rozhodně.
Moje první dítě bylo neplánované, v době, kdy jsem byla naprosto šťastná se svou kariérou.
Musela jsem postupně přicházet na to, že to asi tak úplně nepůjde tak, že to dítě prostě prdnu do autosedačky a budu s ním dál objíždět půl světa, tlumočit si v kabině, zatímco dítě bude vedle za sklem v tom křesílku spát
Vadilo mi nevyspání, jakmile jsem byla probuzena, ta už konec, do rána jsem neusnula.
Vadilo mi, že mi všichni kolem vnucujou nějakej rytmus. s dítětem, nikdy jsem rytmus nechtěla.Trvalo mi,než jsem přišla na to, že fakt nemusím dítě večer koupat, že fakt nemusím chodit s miminem na procházky, když nechci (stačí vyhodit v kočáře na balkon)
Strašně mi vadlo, že jsem ze všech stran omezená.
Při dalších dětech už jsem tyhle pocity neměla a kolem té 40 jsem se s miminem doma vyložen nudila, zvládala jsem toho mnohem víc. A jo, byla jsem daleko líp zajištěná. A nic mi neutíkalo.