Ropucho, jsem o kousek mladší a očividně jsem žila v jiné bublině než ty, ale já fak nic šedivého a oprýskaného nepamatuju... žili jsme v díře po granátu v lesích, bývalá hutní pak vojenská obec, velká koncentrace mladých rodin, ač vojáci (tedy členové strany), nikdo moc režim nežral, žádné kontroly vyvěšených vlajek v oknech, spíš se tak nějak švejkovalo, jo byly hnusný podrazy, ale to vyplývalo z povah lidí, svině byly, jsou a budou, cestu si vždycky najdou... z rodiny jsem byla naučená určité skepsi vůči všem ideologiím (nebo to mám vrozené, každopádně mi to zůstalo)...
Uznávám, že spoustu věcí jsme prostě netušili, přece jen jsem byla v 7. třídě...
Ale teda stesk po první republice jsem z rodiny neznala, všichni se měli výrazně hůř než pak za totality... paradoxně zabavení majetku nikoho nijak zvlášť netrápilo, nikdo ani nežádal pak o nějaké restituce...