hele, sice uklidila, ale seděla jsem s ní a aktivně jí koučovala přes půl hodiny, to zas dlouhou dobu neudělám, tohle fakt nejde dělat denně asi.

jsem s ní ted doma, jak je nemocná. jinak výchovu zajišťuje školka


s tím uplácením sem to zoušela, ale na to nejede, nechápu proč.. kindervajíčko, modelína, pohádka..nic. Teď mě napadl sliz, ale po 6 dnech už bychom stejně vyčerpali všechny možnosti a už by nic nechtěla... ale ona nic nechtěla i tak. Byla jsem docela v patu.

Tak jsem jí vysvětlila, že ten lék si prostě vzít musí, že to v krku zabije ty brouky, a tak, a že to vypít musí a je to definitivní (moje heslo pro vážnou věc co se fakt stane). A můj pán byl (protože ty úplatky nechtěla) u ní sedět a cpát ji to tak dlouho, až prostě dokud to espolkne, jí nedám pokoj. Jako nevím o bych dělala, kdyby to nespokla. A to jsem dělala. vlastně když si uvědomuju, že mohla mít dávivý reflex a zvracet to, tak si zpětně uvědomuju, že ta třičtvrtě hodina přemlouvání je vlastně luxusní úspěch....