Moji rodiče nevěděli o mém studiu nic, co jsem jim sama aktivně neřekla, což tedy souviselo i s tím, že jsem byla na koleji a domů jezdila od 2. ročníku dost málo i kvůli sportu. Kdybych bydlela doma, asi by věděli, kdy jdu na zkoušku, co jsem dostala a kolik mi toho ještě zbývá + případně by třeba od mě nechtěli nic časově náročného, pokud bych se potřebovala učit. Že by za mě něco řešili, to teda těžko, sami VŠ nemají. Shánění něčeho od známých nebo třeba kopírování, to chápu, když rodič takové možnosti má, ale shánění otázek a nějaká "denní podpora" při VŠ studiu je pro mě už trochu moc, ale tedy v širší rodině z manželovy strany máme taky podobný případ - tam se dokonce starala starší sestra o svou sestru o 13 let mladší