Ono asi záleží na tom, co tomu studentu vyhovuje. Já třeba ústní zkoušky úplně nesnáším. Zmatkuju i když odpovědi vím, ale jak na mne kouká další pár očí, tak jsem úplně v háji. Holt špatné zkušenosti z dětsví udělaly své.
Naopak jsem byla vždy ráda za písemné zkoušky, můj muž je zase pravý opak a rád se vykecává. VŠ jsem dodělala loni a jak to bylo v průběhu na pohodu díky cca 50 % písemným testům, tak státnice prostě byly moje noční můra.
Syn studuje VŠ v zahraničí a zatím neměl jedinou ústní zkoušku, závěrečné ročníkové měl zatím všechny písemné na hodinu a více, z těch "podružných" předmětů pak hodnocení na základě laborek a esejí + v průběhu výuky mají skoro každou hodinu nějaký testík na počítači. Ani nevím jestli mají něco jako státnice, nebo jen nějaké souhrnné exams. To zjistíme. Jelikož moc nerozumím tomu co studuje, tak nějaká pomoc se studiem nehrozí. Můžu mu maximálně říct jaká taktika fungovala mě, ale on je duševně víc podobný manželovi, takže mu moje rady k ničemu moc nejsou.
Však ona to zvládne, stačí jim fandit. A kdyby to nevyšlo, tak se taky svět nezboří.