To mi přijde strašně demotivující - to vysoké procento pravděpodbnosti že tu školu neudělám. Jako asi je to na technice běžné, ale přijde mi ujeté jak se některé obory prsí tím, že mají takhle vysokou úmrtnost. S určitou mírou "odpadlíků" se počítá, já studovala humanitní obor a tam v obou případech byla míra odešlých cca 10 - 15 %. Sestra chemii a předně jak píšete, v prvním ročníku víc jak 60 % vzdalo. Synek teď studuje taky obor s chemií a z těch cca 30 co jich je přímo na oboru, tak jich to vzdalo za 2 roky maximálně 5, z celého ročníku na katedře je prý ta úmrtnost maximálně 15 %. A zatím se nesetkal s tím, že by tam přišel vyučující do hodiny, hodil po nich zkušeným okem a řekl jim - do dalšího ročníku vás půjde max 1/5, o to se postarám! Což bylo poměrně časté za dob studia mé sestry (před víc jak 25 lety) a i já se s tím setkala na humanitním. Jako proč to ti vyučující dělají? Potřebují si honit ego? Uměle se tím zvyšují autoritu u studentů? Potřebují si zajistit pocit exkluzivity oboru? To jde přeci udělat i jinak! Nechápala jsem toto chování před 25 lety při prvním studiu, a nepřišla jsem tomu na chuť ani teď.