Já jsem taky proti potratům, ale na nějaké zpřísnění není celospolečenský konsenzus.

Navíc máme předpisy srovnatelné s o něco méně konzervativními státy v USA. A počet potratů od 1989 klesl na desetinu.

A kupodivu u nás skoro nikdo nedemonstruje za větší svobodu - a když tak jedině, pokud je někde demonstrace ApR nebo HpŽ.

Proč?
- jednak u nás není reklamní tlak potratových klinik, jako v USA
- dostupná AK
- máme zdravotní pojištění a slušné zdravotnictví pro všechny
- myslím, že u nás jsou mladé dívky zodpovědnější a mají víc informací (posun věku začátku pohlavního života)
- slovo doktora (resp. koncilia) o tom, zda dítě má šanci na život se bere jako pravdivé a nemusí se čekat na smrt dítěte - a sepsi. Matka se s lékařem rozhodne sama
- je tu silná tradice (i právní), že se primárně zachraňuje matka
- myslím, že u nás z biologie většina lidí chápe, že děťátko není stejné tělo s matkou
- potrat málokdo chápe jako ideální řešení (vs. woke šílenky v USA)

Prostě si myslím, že je správné to podávat jako něco jako je katapultovací sedačka ve stíhačce. Člověka to katapultování může a nemusí zachránit a může ho to i zabít. Měl by udělat vše proto, aby se to stát nemuselo.

Osobně mi u obou hnutí vadí, že jsou extremní. Přitom spoustu dobré cesty se dá udělat sociální péčí.

Třeba by církev mohla vytvořit gympl/soš pro těhotné dívky/rodiny, kde by měly jednak možnost nepřerušit studium, možnost bydlet, zdravotní péči, sociální poradenství atd. Včetně možnosti adopce.

U nás to zdaleka není takový problém jako v USA. Kamarád my vysvětloval, jaká vzniká majetková a rasové segregace díky těm pravicovým předpisům o potratech. Pokud je žena ze střední a vyšší třídy, tak si odletí do státu, kde to není omezeno. STojí ji to maké tisíce USD, ale někdy to má i v pojištění.

Proti tomu středoškolačka z černošské čtvrti (během segregace se černoši nesměli stěhovat do bílých čtvrtí, po skončení pak bohatší "uprchli" a zůstali tam problematičtí...). Mamka dělá někde uklizečku, nebo myje nádobí, taáta není, brácha dýluje drogy... A ji "zbouchne" spolužák, nebo nejdejbože "strejda".

Z brigády si zaplatí test, ale ten bude dělat co nejpozději, stojí to peníze. Pak má nějaké omezené vyšetření v pojištění, kde ji to potvrdí. Už ale pomalu uplynula lhůta pro potrat. A začne narážet na překážky. Klinika je jen někde, musí tam dojet. JEnže nesmí podstoupit potrat ihned, ale v různých státech jsou různé lhůty, povinné školení, nebo aspoň zhlédnutí placeného sona dítěte. Na to ale buď musí dojíždět několikrát, nebo se ubytovat. Ale na to nemá... Atd...

Takže skončí s dítětem, s malou podporou, nedodělá školu a bude následovat cestu své mámy...