Já jsem spokojená.

Mám sice na starosti práci, dům, domácnost, zahradu, dítě, i ty řemeslníky, i to přezouvání kol, ale vesměs je to moje volba...

A to říkám jako někdo, kdo si právě sedl k televizi s tím, že od rána práce, 2 hodiny na zahradě okopávání jahod a rytí záhonku, následně strčení masa a brambor do trouby k večeři, teď teda chvíli pauza (asi kouknu na nějaké maily), pak bych si chtěla trochu zacvičit (poslední dobou už to předsevzetí vyprchalo a trochu víc na to kašlu), po večeři nacpat myčku, před spaním ještě čtení dítěti (to je velmi dobrovolná činnost)...

Prostě klasické ženské dennodenní kolečko...

(ale na sousedku, která má ty děti tři, do práce taky chodí, ale ještě navíc mají i to zvířectvo i to pole, na tu teda nemám. Ta kmitá furt a furt a furt.)

Máti to měla asi podobně, jen ty děti 3 (což je v něčem lepší a v něčem horší) + ještě manuální topení (my máme plyn, tj. bez práce). Ale zase jsme jako děti byly vycvičené - i to topení, mytí nádobí, úklid, pomoc na zahradě...

Babička ještě navíc pole a zvířectvo (tj. denně ještě pokludit - jak se u nás říká + kolikrát po práci ještě na vlastní pole... ) + samozřejmě nedostatek dnešních spotřebičů.

Myslím, že to není ani tak o době, ale o tom, jestli máš ty děti (malé), nebo rodiče (staré) nebo barák (rozhodně víc práce než byt) nebo tu zahradu/hospodářství... + samozřejmě jak máš schopnýho chlapa k tomu nebo nemáš. Dneska se dá žít naprosto "lehkým" životem i s totální dřinou, stejně jako dřív. Ale je to vesměs výsledek našich voleb. Já prostě chci žit na vesnici, na domě, se zahradou, takže holt musím makat víc, než kdybych žila ve městě v bytě. Zas s jedním dítětem už v pubertě to mám lehčí, než když má ženská tři malé děti...