Holky, víkend na krku, sluníčko na obloze... dneska si asi dám první letošní kávu na balkóně s knihou. Ovšem tedy až po práci, samozřejmě.

Někdo tu psal, že si den bez knihy neumí představit. Já přes den čtu v práci hodně a někdy cítím přehlcení informacemi. Ale to jsou dny, kdy si lehnu do postele a než stihnu natáhnout ruku po knížce, tak spím .

Rozečtenou knížku ale jinak nosím pořád všude s sebou. A když mám chuť, čtu v průběhu dne, když čekám na vlak, ve vlaku, nebo v kavárně, když mám chvíli času před nějakou schůzkou.

Knihy, které jsme kdysi měli povinné a dneska je mají povinné moje děti, tak v těch objevuji nyní poklady, které jsem jako holka nevnímala.

Když si sama chci koupit novinku, udělám si na to čas a v knihupectví si sednu a zkusím se začíst do první kapitoly.

Většinou nedočítám knihy, které tak nějak dostanu a nebo jsou mi zapůjčeny jako "báječné a skvělé bestsellery". Málokterá novinka se mi poslední dobou líbí a už mám tak vypozorováno, že autoři co chrlí 1 knihu ročně mě málokdy svými tématy osloví. Často pak vykrádají sami sebe.