Moje babička byla švadlena, takže dokud žila, tak mně a mamince šila ona. Potom jsme s maminkou chodily k matce jedné její kolegyně, byla šikovná, rychlá a nebyla drahá. Maminka měla nekofekcni postavu, byla malinká a mtla široké boky, v obchodě toho na sebe moc nesehnala, zvlášť za minulého režimu, kdy nic nebylo. Já jsem byla malá a hubená, nejmenší dámská velikost mi byla strašně velká a v dětském jsem taky všechno nesehnala. Po revoluci už jsem si kupovala všecko v konfekci a maminka byla dávno v důchodě, už si téměř nic nového nepořizovala, tak už jsme švadlenu nepotřebovaly. Ale v těch 70.-80. letech jsme měly téměř všecko oblečení od švadleny. Mně šila i svatební šaty. Mamince kabáty. Bez švadleny si to neumím vůbec představit.