Knedli, je toho na tebe víc než dost...co si udělat nějaké dopoledne někde úplně sama, jen pro sebe? Dělám to párkrát do roka, když cítím, že nutně potřebuju být někde sama a vyčistit si hlavu. V práci je kolem mě pořád spousta lidí, doma taky skoro pořád někdo je a ani když zrovna není, tak se neodreaguju tak, jako když někam úplně sama vypadnu. Mám svoje místečko, asi hodinu autobusem od Prahy, ve všední den ráno se sbalím a strávím tam celé dopoledne, vezmu si sebou do batůžku termosku s čajem a něco dobrého a jsem celou dobu venku. Posedávám, koukám do prázdna, procházím se kolem, pozoruju přírodu a věci kolem. Nečtu, nekoukám do mobilu, nemluvím s nikým, nedělám prostě NIC. Dostávám se tam vždycky do zvláštního stavu, kdy v hlavě nemám snad vůbec nic...a domů se vracím krásně osvěžená a čerpám z toho i dál.
Jinak můj seznam:

Těší mě, že je jaro, všechno pokvete, budu sázet na balkón kytičky a zeleninu a budu tam vysedávat a koukat do zeleně...
Těší mě, že se synovi líbí ve škole a že tam jsou velmi vstřícní.
Těší mě, že jsme si skvěle užili synův imatrikulační ples a hlavně, že si ho opravdu užil i on sám, to je pro mě nejvíc.
Těší mě, že se manžel zatím zdravotně drží a že máme konečně po cca 2 letech celkem klid.
Štve mě...vlastně nevím, asi aktuálně nic, s čím bych mohla něco udělat...vlastně jo, jedna věc by se našla, štve mě, že se nedokážu dokopat a konečně vytřídit tu půdu a zlikvidovat pár krabic s věcmi, které straší v ložnici ještě po přestavbě obýváku a už tam jsou asi dva roky.