moje kamarádka je historička, zaměřuje se na polovinu 19. století. obecně zastává názor, že to měly ženy dříve spíše snažší.

Co jsem si z jejío vyprvění zpamatovala:

- mladá žena, i když nemohla pracovat nebo nebylo obvyklé aby studovala a dostávala plat, natož adekvátní, se ale naprosto v klidu mohla věnovat vědě, umění a čemukloiv. např. Austenová bez problémů spisovatelka, apod. Němcovou v podstatě mezi obrozence přivedl první manžel, pak sice žila v chudobě, ale jako samoživitelka spisovatelka by to měla žena těžké i dnes a to i s manželem by moc domácnost neutáhli. Tehdy bez problémů si ženy mohly dovolit nejen nepracovat a věnovat se vědě a koníčkům, ale mohly si často dovolit i služky (na tu těžkou práci).

- pracující ženy si mohly dovolit v každém případě služku, toto vymizelo až s válkou a komunismem, které nakladly na ženy opravdu extrémní nároky. Ale vemte s, že ty nároky trvají dodnes, jen je větší hojnost a mír...

- nebyly sociální sítě, taková informovanost, člověk víc žil v bublině a netápily ho konflikty někde 900 km daleko. Psychicky byly také zvyklé na více manuální práce, což obecně psychiku uklidňuje. Například draní peří a přebírání hrachu (někdy si u toho ženy i spolčně zpívaly, třeba na vsi) se dnes dá přirovnat k psychicky ozdravným činnostem typu večerního háčkování či diamantování. (má to stejný účinek)

- ještě ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. bylo možné mít učitelský plat, a za manželku ženu npracující a ještě k tomu služku a děti podporovat na studiích, jezdit lyžovat, atd.

- válka je kapitola sama od sebe, ženy(lidé obecně) se museli hodně uskromňovat a štvalo je to. V tom (v té válce) bych viděla největší problém, ale o je událost co negativně ovlivní cokoli a kdykoli.


- muži i tehdy klidně pečovali o děti, vařili, jen to nebyl standard. Například manželův dědeček (inženýr) prý skvěle vařil, pekl husu, všechno a babička prostě vařit moc neuměla (true story). Však také i dříve byli muži - kuchaři, apod.

- já soudím, že se měly stejně, v něčem líp, v něčem hůř. Neměly pomocníky v domácnosti, ale měly víc času a lepší kondičku a chůvy. Neměly auta, ale nebyly reklamy a nebylo potřeba si pro důležité věci jezdit. Nebyl takový konzum, jedno povlečení vydrželo půl života, věci se dědily, doma vždy něco bylo, cestovat tak často nebylo třeba. Nemohly studovat a pracovat oficiálně, ale neoficiálně mohly v podstatě cokoliv (Marie Curie) Více hlídání měly ženy určitě kdysi. Dnes dá žena půl výplaty za hlídání nebo soukromou školku, jen aby mohla do práce a poté na ni čekají ty domácí povinnosti na které má holt ty robotické pomocníky, jinak by fakt vyhořela.