Také bych pochybovala o tom, že se ženy mohly bez problémů věnovat vědě nebo umění. Právě naopak. I ta Jane Austenová psala někde v koutku u běžného stolu, knihy vydávala s velkými obtížemi a ještě anonymně, s živobytím byla zcela závislá na milosti svého bratra. Marie Curie byla naprostá výjimka mezi ženami a pro své studium obětovala neskonale více času i úsilí než jakýkoli muž té doby.
Ženy tehdy měly v prvé řadě na starosti domácnost a děti a teprve zbyl-ki jim nějaký volný čas, mohly se věnovat nějaké tvůrčí činnosti. Viz Božena Němcová, která je ještě dnes kritizována za to, že se nevěnovala domácnosti a "místo toho" psala, natož ve své době.
Jinak 90 % žen pracovalo, jako dělnice, služky, pradleny, zemědělské dělnice, do toho rodilý děti, pečovaly o domácnost. Z hlediska dnešní doby zažívaly nepředstavitelnou soustavnou dřinu a už ve 40 letech byly staré a sedřené. Jen pár z nich nepracovalo a mělo služebnictvo. I žena, která měla služku, musela v domácnosti pracovat, vařit, uklízet, šít, prát, jen to dělala zároveň se služkou.