Štve mě, že mám strašně moc aktivit a strašně málo času.

Štvou mě zuby, které roky nebyly prioritou a zdá se, že budou muset začít být...

Štve mě, že jsem se ještě nevyklubala ze zimní únavy (nebo jarní nebo jaká to je), pořád potřebuju hodně spánku, je to takové protivné. Hodně to bude tím, že nepiju kafe, takže tu únavu nemám čím přebít a kolikrát se mi regulérně zavírají oči.

S tím souvisí všechno - že nemám doma uklizeno tak, jak bych chtěla (já vím, že to není povinnost), že v práci nemám uděláno všechno, co bych v tuto dobu chtěla, že na zahradu (na co se těším celou zimu) nemám tolik času a energie, kolik bych chtěla, že nejsem schopná pořádně plánovat ani dovolenou ani léto ani nic takového...

Pomalu by chtělo už zase vymalovat, udělat pár změn a úprav, ale to na baráku je pořád něco, nejsem schopná se k tomu dokopat, naplánovat, zařídit - a při té představě vyklízení, šoupání, vyhazování, kupování nového, vracení zpátky..., mi úplně dobře není.

a vůbec...

Ale objektivně si nemám na co stěžovat, v zásadě se nic nemění, život je takový, jak jsem si ho udělala a pomlouvat ho by bylo rouhání.

Jen bych to všechno chtěla zvládat s větší lehkostí, energií a menší časovou náročností...