Já jsem odjakživa strašně úzkostná, takže já jsem měla hrozný strach, že maturitu nedám, když se nebudu pořádně připravovat. A taky by mi bylo strašně trapný, kdybych tam byla jak blbec a neznala odpověď. Takže já se fakt učila, už od Vánoc. A o svataku jsem opakovala, abych si byla jistá. Stejně jsem se pak učila na zkoušky na VŠ, všecky jsem udělala na poprvé. Nehonila jsem jedničky, jen jsem si nedovedla představit, že tam budu jak tvrdý y s otevřenou pusou a nebudu vědět. Kamarádka zas tvrdila, že zkouška je od slova zkusit a chodila absolutně nepřipravená, spoustu zkoušek udělala až na děkanský termín, státnice v září, doktorát vůbec. Já s takovým přístupem bych už byla asi mrtvá, ona byla vysmátá. Holt jiná povaha.