Jerry,
no nevím, manžel by se ohradil, že on je borec ze Štatlu a žádný Čech . Ale máš pravdu v tom, že když oba rodiče mluví tím jazykem, tak má to dítě větší šanci to pochytit a pobrat, než když je to jen jeden z rodičů a rodiče mezi sebou mluví jinak, nebo dokonce spolu komunikují dalším (třetím) jazykem.
Nicméně - s prarodiči mluví pořád česky, přestože prarodiče mluví anglicky. Ale mají to tak nastavené od malinka a jedou to automaticky. Dokonce když se nedokážou vyjádřit (že jim třeba chybí české slovo) a prarodiče jim řeknou "tak mi to řekni anglicky", tak je vidět, že nad tím musí přemýšlet a přehodit vyhýbku...

Mě osobně nejvíc teda rozahazujou homonyma - třeba hell (v němčině světlý, v angličtině peklo) nebo gift (jed x dárek) - stuhl (zní jako český stůl, ale je to židle), handy (šikovný x mobil) a podobně - takže někdy mám momenty, kdy si musím uvědomit, jakou řečí to ten člověk na mě mluví... a nebo už jsem stará a zmatená....