V Deníku N teď o tom byl zajímavý článek, psali tam, že jedna z příčin nárůstu dobrovolné bezdětnosti může být ve stále rostoucích nárocích na rodiče.
A nebylo to myšleno ani tak finančně, spíš mentálně.
Já to ve svém okolí taky vidím, třeba na své mladší sestře. V jejím okolí je tak nějak nepřijatelné, aby dítě třeba zůstalo ve školce na spaní. Takže to pak je zase často neskloubitelné s prací. Nebo obecněji, trend respektujícího rodičovství je opravdu pro rodiče náročný. Fakt se mi zdá, že se dnešní maminky hodně vyčerpávají těmi nároky, někdy až zbytečně. Nebo škola - hrozně se teď řeší už základka, soukromé drahé školy nebo alternativní (kde rodič vyrábí učebnice a blízce spolupracuje se školou) nebo dokonce homeschooling... vidíte to taky kolem sebe?
Potom nárůst potřeb všech těch doktorů a poraden - upřímně, ono úplně stačí, když se ti sejde nějaké ADHD, rovnátka, brejle, alergie, logopedie, tak jen obíháš doktory. Děkuju nebesům, že se nám to vesměs vyhlo, protože to je podle mě pekelnej opruz. Jendou jsem byla odeslána s dcerou na oční (nepřečetla něco z té nejmenší řádky písmen na prevenci), specialistka naměřila 0.25 dioptrie a už chtěla, ať tam chodíme co půl roku, a co víc, se všema dětma! že když jedna hůře vidí, tak že to budeme řešit u všech! Upřímně, nechodím tam, zapůsobilo to na mně tak, že chce jen pacoše do evidence. Čtvrt doptrie, které se vůbec nezhoršují (na další prevenci přečetla všechno), fakt tam nebudu dvakrát ročně běhat. No prostě jsem tím chtěla říct, že nároky na rodiče, kterej je trochu zodpvoědnej, jsou dneska fakt obří. Větší než za nás.