Přesně tak, až na to, že si myslím, že reálně to dítě nechtějí (nebo aspoň jeden z nich)... Protože když dítě chci, tak nevymýšlím, jak to nezvládnu.

Ale přemýšlím, jak to zvládnu (co práce, co prostory, co peníze, co starší sourozenec, co a jestli babičky...). A nebo nepřemýšlím vůbec, protože ta touha a potřeba je tak silná, že si složitosti nepřipouštím...


Pokud má zakladatelka v hlavě jako ideál koncept, že děti ve 20, tak nechápu, proč si teda rovnou v tom věku nepořídila 2 nebo 3... A nemusela by mít pocit, že jsou na to starý.

I přes desítky ujištění z naší strany, že jiní "staří" otcové to bez problémů zvládají. Tohle ona nechce slyšet - ani jednou nenapsala něco ve smyslu - to je super, hrozně se mi ulevilo, nejsme "tak staří" a i starší tátové to zvládají.

Chce si potvrdit svůj dojem, že jsou staří. Tak prostě jsou. To, že naši chlapi to zvládají, fakt neznamená, že to zvládne ten její. Třeba je fakt ve 40, zrovna ten její "starej a pohodlnej".

Taky se jim může narodit komplikované, nedejbože ne zcela zdravé dítě, nebo bude stačit uřvané a nespavé... Nebo (pro mě nedejbože) extrémně sportovně nadané a bude se s ním furt muset jezdit někde po tréninkách, závodech, soustředěních... Nebo fakt s nějakou poruchou učení a bude se se ním muset dřít škola...

Nebo trojčata.

Nebo jí muž zdrhne za jinou.

Nebo umře při autonehodě.

Nebo ona umře při autonehodě.

Nebo přijde o práci.

Nebo, nebo, nebo, nebo....



Jestli to dítě chcete, běžte do toho. Fakt starý nejste.

Jestli nechcete, tak nehledej hloupé výmluvy, těch se najdou desítky. Vždyť není povinnost mít víc dětí a není nás málo, matek jedináčků... I s jedním dítětem se dá žít moc pěkně. Je naprosto v pořádku říct - hrajeme si s myšlenkou na druhé dítě, ale teď se nám žije moc hezky, nechce se nám vracet do módu plín a řevu, nebo si na dalších 20 let zadělat na nové povinnosti a co kdyby se to nějak zkomplikovalo?

(ale i tak tvůj muž, v rámci krize středního věku, která nejspíš v příštích 10 letech přijde, tě může opustit a pořídit si to další dítě s nějakou jinou, no ne? Nebo tě naopak ta touha po dítěti přepadne za rok, za dva a to už on třeba nebude chtít, že je starý...)

Život přece není předvidatelný a komplikace k němu patří. Ale už dítě máš, tak snad víš, jak skvělá to je věc, i když je to někdy na zabití, někdy ryješ čumáčkem zem únavou, stojí to strašnýho času, peněz, energie, tak to přece 1000x stojí za to.

Jinak ze statistiky z r. 2023 ve věkové skupině 40-44 let u otců je to asi 11% všech otců narozených dětí. Ještě starších otců je to 5,5%. Tj. lze říct, že tvůj muž by byl ve skupině cca 16,5% ze všech otců stejného či staršího věku. To opravdu není žádná rarita. Matek od 35 let výš je dokonce cca 23,5%.