Ropucho, jo...a nebo se prostě naučit pubertální výlevy ignorovat. Co se vlastně myslí těmi pubertálními výlevy? Že puberťák remcá, odmlouvá, má připomínky, protáčí oči...? No a co? Tak ať remcá a protáčí. Řeším stejně, jako když se coby batole v období vzdoru často vztekal - nabídla jsem řešení, když podle něj stejně bylo všechno špatně, tak jsem ho nechala vztekat a zuřit a šla jsem si vedle dělat svoje. Zpravidla ho to brzy přestalo bavit, když neměl diváky a za chvíli normálně přišel a byla s ním domluva. Já jsem si v pubertě taky sem tam něco zahuhlala, pronesla nějakou poznámku a třískala dveřmi od mého pokoje...naši z toho taky nedělali vědu, za chvíli jsem vybublala a sama za nimi přišla a normálně jsme se domluvili na všem, co bylo potřeba. Se synem to v pubertě děláme stejně - taky si něco zahuhlá, zanadává, pak vylítne nahoru do pokoje a třísknou za ním dveře...nechám být, dělám si svoje, za chvíli obvykle vyleze z nory a normálně se domluvíme, na čem je potřeba. Ale to bylo období spíš kolem těch 11 let, teď už minimálně. A spoustě výlevů se taky dá docela dobře předcházet, stejně jako tomu vztekání u batolat. Stačí ho trochu respektovat.