Nejsem plánovací typ, vždycky jsem cestovala tak nějak nahodile, co se vyskytlo. Akorát s kamarádkou jezdíme v červnu každoročně k moři, v rámci Evropy tedy. Nestojím vůbec o exotiku a ani o studené severní moře. Jezdíme tak už od r. 2008. Letos jedeme do Černé Hory, už za necelých 14 dní. Ale byly jsme i v Luhačovicích a Třeboni. S dcerou a pejskem jezdíváme v září na hory, letos ale nevím, dcera mění práci. A občas jedu na nějaký výlet po Česku, co se naskytne. Teď jsme byly s kamarádkou s důchodci ve Veltrusech a v Nelahozevsi, v říjnu doufám vyjde Praha. Kdysi jsme s BM a dětmi projeli hodně Česko i Slovensko a jezdili jsme také k moři. A s jednou známou jsme jezdily na autobusové zájezdy po Evropě, Francie, Itálie, Švýcarsko, Bavorsko, Anglie, Polsko, Litva, Rakousko. A s jinou známou jsme tak dlouho zdržovaly o New Yorku, až jsme tam nakonec opravdu letěly. Teď už si žádné plány opravdu nedělám, jsem už stará a pohodlná. Co se cestování týče, jsem spokojená s tím, co jsem zažila. Ráda bych viděla Řím, Stokholm, Kodaň, Amsterdam, ale když to nevyjde, zlobit se nebudu. Už to není ta palčivá touha po cestování jako v mládí. Užívám si klidu a pohody doma, to jsem nejspokojenější.