Sedmi,
to je i o prioritách... a hlavně o životní situaci. Ne každý si ne vždy může dovolit hodit všechno za hlavu a cestovat (já to udělala tenkrát s tou Anglii a o pár let později s Brazílií - že jsem dala výpověď v práci a odjela - ale mohla jsem si to dovolit, nikdo na mě nebyl závislý atd.). Teď uzpůsobuju výlety tomu, že se musím stavit za rodiči a upřímně, asi bych chtěla i jinam než do Evropy, ale "nejde to" (dovolená a peníze jdou všechny na tu Evropu). No prostě to tak je... takže výlety do Evropy se snažím si nějak zpestřit, a tady holt jezdíme po okolí, buď jednodenní výlety (většina), občas prodloužený víkend... ale to je dané i tím, že teď žijeme na krásném místě, takže nemáme takovou potřebu "vypadnout" - je dobré si i uvědomit, že když jsme bydleli ve velkoměstě, tak to "vypadnutí" byla nezbytná nutnost - takže jsme furt něco plánovali a někam jezdili... takhle na venkově tu potřebu nemáme takovou.