Mám a dodržuji. Každý rok prostě MUSÍM na Šumavu k Lipnu. Už dvacet let na stejné místo. Když se blíží čas, dostávám regulérní absťák.
Pak jezdím jeden rok na pár dní k moři a další rok na pár dní do maďarských termálů. A tak pořád dokola, ob rok. Všechno to jsou cestování, který nutně potřebuju, abych se zregenerovala po náročný práci s lidma.

No a pak jsem si udělala před dvaceti dlouhodobý cestovní plán, že budu poznávat Čechy a dodržuji ho. Každý rok vyberu jednu oblast v naší vlasti a tu si jedu prozkoumat - přírodu, města, památky. Vždy je to naprosto úchvatný, protože je tu nádherně. Jen mě mrzí, že možná do smrti celý Čechy nestihnu. Moravu taky samozřejmě. Letos se chystám na Slovácko - samozřejmě nevynechám Cimburk a Buchlov.

A zatím v teoretické rovině zůstává to zde zmiňované Skotsko, Irsko, Bretaň a Normandie. To jsou krajiny mého rozervaného melancholického srdce a určitě bych se tam cítila jako ryba ve vodě.

Jinak jsem byla v Bulharsku, Rumunsku, Německu, Rakousku, Maďarsku, Itálii, Španělsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Chorvatsku a Slovensku. Taky ráda cestuju s cestovními dokumenty. To jsem už byla všude možně.