"Kočko,
druhý sourozenec se mě dostavit k dědickému řízení a pokud to bylo tak jak píšeš, měl dědické řízení napadnout. Je možné za života dát jednomu z dětí cokoli, nicméně není možné další děti vyloučit, neboli jednomu dát všechno a druhému nic. A je jedno, jestli během života nebo po smrti."

Fed, to samozrejme neni pravda. Za zivota muzes se svym majetkem delat co chces - dat ho jednomu diteti a na ostatni se vykaslat, prevest ho na milence, na charitu, prodat, prochlastat... Kdyz neco po smrti zbude, tak se pri dedickem rizeni prihlizi k tomu, co uz nektery z dedicu ziskal darovanim od zustavitele za jeho zivota. Takze muze nastat situace, ze ten neobdarovany zdedi vsechno co zbyde a obdarovany nic. Ovsem to "vsechno co zbyde" muze byt ve znacnem nepomeru k tomu, co uz predtim dostal ten obdarovany. A taky je to pekne naprd pro toho dedice, ktery by odpovidal za dluhy, coz ten obdarovany nema. Ale kdyz nezbyde nic, tak se dedicke rizeni zastavi, protoze neni majetek a neobdarovany ma smulu. A zadne napadani dedictvi ti nepomuze. Muzes max. se soudit, ze v dobe prepsani majetku uz nebyl darce v mentalnim stavu takove rozuhodnuti ucinit. Jsou to strasne blby a dlouhy spory a blbe se to prokazuje a neresi se to v dedickem rizeni, ale v normalnim civilnim sporu.

Pokud se dedi majetek az po umrti na zaklade zaveti, tak v zakone nejaka omezeni stran vydedeni a povinneho dilu nepominutelneho dedice (ditete) jsou, ale i tak je to pro toho opominuteho nebo vydedeneho dost blby. Zakon treba v § 1650 vyslovne rika, ze "nepominutelny dedic vydedeny neplatne ma pravo na povinny dil" (coz je u dospeleho ditete 1/4 jeho zakonneho podilu). Takze, i kdyz je vydedeni neplatne, tak stejne dedi jen 1/4 toho, co by dedil, kdyby zavet nebyla. Coz je treba, pokud jsou 3 deti, tak by normalne kazdy dedil 1/3 majetku. Takhle ma narok na 1/4 z 1/3, tudiz 1/12 .