No nějak po padesátce jsem si řekla, že už by mohl být čas. Vysadila jsem HA a tělo si pomalu přechodovalo. Menstruace zkrátila odstupy asi na 21 dní, to trvalo tak půl roku. Pak odstupy zase prodlužovala a zhruba v 52-53 jsem přešla. A byl klid.
Co mě teda fascinovalo, jak jsem po přechodu začala stárnout. Vrásky na obličeji snad každý den nové, vlasy šedly. Tělo teda kupodivu netloustne a to jím a hýbu se pořád stejně. Neomezuju se a netýrám se.
Takže je teď ze mne zatím zdravá, téměř šedesátiletá paní, která si to stárnutí docela užívá. Jo občas něco zabolí, tělo je takové opatrnější a méně pružné, ale ráda poslouchám jeho pokyny a naznačování a žije se nám spolu dobře i po přechodu. Přechod byl jenom ukončení menstruace a stárnutí. Jinak se nic nezhoršilo, nic mě neotravovalo. Jen ten pohled do zrcadla, ale to už jsem si zvykla a vlastně se mi vždycky stárnoucí ženy s vráskama a lehce řízeným přirozenem líbily.

S menstruací jsem se v životě moc netrápila. Od té doby ( 24 - 50 let) co jsem brala HA, tak byla menstruace víceméně symbolická a pravidelná, na dovolenkovou koupačku stačil tampónek a jinak v pohodě. Nemám pocit, že by mě HA nějak poznamenala. Očkování proti Covidu taky ne. Nic mi zatím není, doufám, že budu po matce, tý ve skoro osmdesáti taky skoro nic není, prášky nebere, berle po výměně kyčel.kloubu odhodila po týdnu.