Obligátní karton mléka je pro mě důvod normálně požádat o pomoc. Mám Bechtěreva a fakt se kvůli kartonu mléka nehodlám zničit. Posledně jsem šla s taškami těžkými jak kráva z obchodu (nevzala jsem si vozík, protože jsem šla jen pro pečivo). Koukám, kterého mladíka odchytím a požádám o pomoc. Vtom za mnou vyšli dva mladí kluci a jeden říká, že jede do P. V P. bydlí tcháni, je to malá obec 40 km od města, kde jsem nakupovala, a kde o této vísce skoro nikdo neví. Tak jsem se otočila a řekla, že JÁ do P. pojedu teda až zítra, ale teď by mi moc pomohlo, kdyby mi dovlekli ty tašky do auta. Hoši to brali jako vtip. Ubezpečila jsem je, že to myslím vážně a že je prosím o pomoc. V pohodě pomohli.
Na druhou stranu nesnáším takové ty víly, co se tváří bezmocně, aby se vyhnuly práci a starostem. Proč by se unavovaly myšlením, když stačí nasadit zoufale bezmocný vílý ksicht a někdo to udělá za ně?