Kat, u nás taky vnoučata nehrozí. Dcera je celý život bez partnera, zajímají ji jen koně a pes, syn je sice ženatý, ale má k dětem velké výhrady, v podstatě je taky nechce. Ani si ho neumím představit jako otce, on je strašně orientovaný sám na sebe, furt cvičí a sleduje se na chytrých hodinkách, když mu ukážou horší spánek, tak je z toho na nervy, neumím si představit, že by ho dítko budilo v noci. Když necvičí a neběhá případně nejezdí na kole, tak je zalezlej u PC a hraje hry, těžko by přišel z práce a věnoval se dítěti.
Kdyby náhodou to dítě měli, tak budu babička už dost líná a unavená, s vnoučetem bych šla maximálně na hřiště nebo na koupák nebo do ZOO, četla bych mu pohádky. Vyvařování a pečení buchet by u mě nehrozilo a nějaké větší akce taky ne. A neumím si s dětmi hrát, to by byla taky havárka. Asi by mi vadilo, kdyby vnouče bylo moc uječený a rozlítaný, kdyby se vztekalo, takže bych asi taky napomínala. No, každopádně, jsou to asi tak 2 procenta naděje, že nějaké vnouče bude.