Inko, tak lze jíst i nevařené věci, ne? Nebo jít do restaurace, ohřát něco z mrazáku, objednat pizzu Já jsem na MD vařila, ale každý den asi ne, zejména, dokud mimino/dítě mělo vlastní oddělenou stravu (mateřské mléko, umělé mléko, různé ty rozblemcané směsi atd.). Manžel chodil na obědy v práci a večeři fakt nemusel mít pokaždé teplou a já jsem třeba dojídala něco ze včera nebo považuju za teplý oběd klidně i míchaná vejce s chlebem. Pokud nebylo třeba vařit oběd pro dítě, tak jsem nejvíc vařila, když po obědě spalo, protože před obědem jsme byli spíš venku. Jinak jsem mohla taky vařit (s dítětem) ráno, protože syn vstával hrozně brzo. S mýma dětma se dalo udělat doma skoro všechno, ale bylo to samozřejmě náročnější než bez nich, takže ty komplikovanější věci jsem nechávala na dobu jejich spánku, případně když je zabavoval manžel (což bylo ráno než sám šel do práce nebo pak večer, pokud přišel dřív, než dítě usnulo). Stíhala jsem všechno cca normálně včetně vlastního sportu, ale určitě existují komplikovanější děti, než jsou naše, tak nechci nijak machrovat. Ale možná taky nebyly tak komplikované, protože jsem uměla říct NE, o některých věcech nediskutovala a dítě od nechtěné činnosti prostě třeba fyzicky oddělila. Na druhou stranu snad cítily dostatečnou jistotu a bezpečí, takže neřvaly, když jsem řekla, že jdu na záchod a za chvíli budu zpět a dokonce i třeba byly někdy schopné si sami hrát v jiné místnosti než třeba jsem já vařila (s očním kontaktem). Taky jsem nikdy "nemizela" bez loučení, jak to někteří rodiče dělají, když mají pro dítě hlídání, takže se děti nebály, že najednou odejdu, pokud si mě nebudou hlídat z bezprostřední blízkosti ...