Ropucho, já ráno jedu na autopilota, budím se až v práci po kafi ať vstanu kdy vstanu, takže ta rána jsme měli krátká. Po ránu nic neřeším, nerozhoduji... S dvěma školkáči jsme měli rána hodně ritualizovaná. Jednoduché úkony, žádné hovory, hraní, nic než hygiena snídaně obléct a jdem. I ty snídaně byly pořád to samé. Právě tím "nefungováním" se vypravování dost zjednodušilo. Vůbec netuším, co bych ráno doma dvě hodiny dělala, kvůli "nic" bych zas nedokázala vstát