Ale u nás to bylo asi specifické. Naše děti se normálně stýkaly. Dcera chodila po online škole a o víkendu s kamarádkama pracovat na statek (zěmědělství online nefunguje ). Syn má nejlepšího kamaráda za plotem. Každý byl na své trampolíně na své zahradě, ale byli vlastně celé dny pár metrů od sebe a spokojeně si tam spolu blbli a byli šťastní, že není škola. Později jezdili na kole do lesa nebo na boby a už jsme to neřešili. Malá dcera byla malá, manžel je asociál a nemá rád lidi a já jsem za socialismu žádnou železnou oponu nezažila, tak jsem z nemožnosti pár měsíců cestovat úzkost neměla.

Asi jsme měli štěstí, pro nás to bylo fajn, ačkoliv samozřejmě chápu, že obecně řečeno na tom nic dobrého nebylo.