Já jsem od porodu druhého syna ve 40 letech měla pořád velmi mírnou nadváhu. Pohyblivá tak dvě tři kila. Určitě jsem od 40 hodně změnila jídelníček - už žádné dva rohlíky k snídani i k večeři, chlebíčky jako mňamku, brambůrky na hlad a tak. Pohybu jsem vždycky měla hodně, menopauza to nijak neumenšila.

Před rokem, v 54 letech jsem nešťastně slítla a zlomila si kyčelní jamku. Operace, čtyři týdny v nemocnici. Vrátila jsem se domů o 4 kg hubenější. Mírná nadváha pryč. Pak dva a půl měsíce o berlích, s postupným zatěžováním nohy, váha pořád stejná. Pohybu asi tak desetina co dříve. Pak cca tři měsíce bez berlí, pomalu jsme se vrátila k plavání, rychlé chůzi, rotoped, trochu kolo, doma hodně posilovacích cvičení na nohy. Váha pořád stejná. Pak to začalo hrozně bolet, vyšlo najevo, že kyčelní kloub se tím úrazem nevratně poškodil, od března jsem jen o berlích a čekám na výměnu kloubu. Strašně to bolí, můžu cvičit vlastně jen vleže a tu a tam rotoped, chůze max 2 tisíce kroků denně. Zhubla jsem další 3 kg. Něco budou určitě svaly na nohách, jinak určitě zmizel tuk na břiše (nějaký) a na prsou. Dost mě to překvapilo - ale - jím celkem málo, nemám moc chuť, jak se nehýbu. Vůbec nepiju alkohol - nemám chuť a při představě nálože léků při další operace si ta játra radši šetřím. Pohybu mám asi setinu ve srovnání se zdravým stavem. Za mě bych radši měla tu malou nadváhu než tu "ideální" váhu, co mám teď, jen kdybych se mohla hýbat.