Ropucho, ono je to trochu složitější, jak píšu, když jsou lidi, můžeš dělat cokoliv, když nejsou, je to průšvih.

pro nás sehnat důchodce, klidně dva tři, aby se podělili, když kolega onemocněl, naprosto nemožný. oni tam jsou, ale nechce se jim. A ti z větší dálky zase nebudou dojíždět.

co se týká komunikace a dalšího, zase to jde, ale je to komplikovaný, taky jsem učila na čtvrt úvazku,a když se o někom nebo něčem mluvilo, byla jsem úplně mimo, stejně jako jsou mimo jiní, kdo nemají zažitý chod jakékoliv instituce.
Na jedné škole mi dokonce moje uvádějící učitelka vynadala, že jsem se na něco nezeptala a udělala si to po svým, když tam se to dělá odjakživa takto a já tam vnáším zmatek. Trochu jí nedošlo, že mi o tom měla říct, protože já o tom prostě nevím, jinde to tak není. Jenže ona zase nevěděla, jak to vypadá jinde.

V tomto jsou ty částečný úvazky blbý, ale jinak kdyby se přihlásili dva lidi, že chtějí každý část, podělí se o jeden úvazek, tak super. Akorát ti lidi musí být, my nemáme studenty, teda máme, ale ne ty běžný, ti to k nám mají daleko. Můj muž taky učil už při vš, částečný úvazek, podělili se o to se spolužáky. Jenže to bylo v rámci jednoho města. Naše škola má specifický podmínky svou lokalitou.