Asi bych zacala tim, ze prijmes to, jak se citi.
Muzete si nastavit i oslovovani zenskym rodem a jim zvolenym jmenem.

Je mu dvacet, asi to nebude uplne pubertalni rozmar, nicmene...

U naseho ditete se osvedcila prace s psycholozkou a terapie. Pani psycholozka byla schopna s ditetem, mluvit tak, ze slyselo. Ja jsem pro vyjadreni toho sameho nenasla spravna slova. Hlavni informace byla, ze pro nase dite to muze byt projev nejakeho hledani se, takova zivotni krizovatka. A zminila, ze muze byt dobre zustat na teto krizovatce (tj. osloveni zvolenou formou, ale bez brani hormonu atd.) co nejdele. K hormonum samotnym rekla, ze to nadela paseku v psychice lidem, co jsou v pohode a vyrovnani, natoz nasemu ditku ve stavu, v jakem je. Podstatne je, ze je to psycholozka a terapeutka, nikoliv sexuolog. Proste pomaha diteti se vyznat samo v sobe. A samo sebou stale oslovujeme zvolenou formou. Neni to tak, ze by mu nekdo neco rozmluvil. Proste jsme na te krizovatce a je to tak v pohode.

Jeste dodam, vrstevnici nase dite berou uplne v pohode, koncilo tou dobou zakladku a slo na ucnak. Spoluzaci ok, vetsina ucitelu taky. Nekteri s tim bojuji.

Drzim palce, preji hodne trpelivosti.