Federiko, musím říct, že mi to přijde děsně drsné, tohle dětem říkat (že se těším, až vypadnou). Já mám děti 18 a 15, syn bude na jaře maturovat, s VŠ počítáme v podstatě najisto, zřejmě ČVUT v Praze, tj. zůstává doma. Dcera teprve v prváku na gymplu. Děti mi doma nevadí, ráda je vidím Oni mají jeden společný pokoj, což považuju za docela dost podstatnou motivaci k tomu, aby alespoň jeden z nich vypadl, až pro to bude mít podmínky, ale nutit je fakt nechci. Musím navíc říct, že jsou čím dál užitečnější, syn řeší všechny naše potíže s elektronikou, provádí už většinu prací, k nimž je třeba síla, taky už maloval, začal řídit, tak to taky míníme využívat Dcera zase peče a tak. Bohužel mají docela málo času (já ho mám určitě o dost víc), jinak bych je mohla mnohem víc zapojit a využívat