Státní byty se prodávaly levně. My jsme ale žili v podnikovém a ten za to chtěl podstatně víc, na tehdejší dobu poměrně velké peníze, jen o něco nižší než tržní. Zároveň ale podnik lidi k odkupu nutil s tím, že byty, které si jejich uživatelé nekoupí, budou nabídnuty k odkupu ostatním, podnik si žádné nechat nechtěl. Mamka, která už tehdy žila sama se z té situace poměrně hroutila coby samoživitelka. Nakonec sice poměrně těžce, ale přece získala úvěr, který docela dlouho splácela. Už si přesně nepamatuju tu částku, ale státní byty byly za cca 20 tisíc a podnikový asi za 200 tisíc, tržní hodnota třeba 300 tisíc v té době.