My jsme si zaměření vybrat mohli, živě si vybavuji, že jsme to měli zaškrnout při přijímačkách.
Zoufale jsem tam na to hleděla - chemie, ekonomie, stavebnictví... nechtěla jsem NIC z toho! Přítomná učitelka se mě zeptala, kam chci jít na VŠ, já neměla ponětí (bylo mi sotva čtrnáct!) ale babička pořád básnila, jak jistě půjdu na medicínu, tak jsem plácla tu medicínu. Zařadili mě tedy na chemii.
Nevím, kolik přesně hodin ve kterém ročníku jsme měli, ale byla to obecná chemie, laboratorní praktika, analytická chemie a technická chemie, mnohé z toho dvouhodinovky do čtyř nebo snad dokonce půl páté odpoledne, dvakrát týdně minimálně. Rozumět jsem tomu přestala hned během prvního ročníku.