Za nás se ruština učila od čtvrté třídy, na gymplu už jen literatura, to mě hodně bavilo. Na VŠ jsme měli ruštinu v prváku, odbornou. Na ZDŠ jsme od sedmé třídy mohli chodit do nepovinné němčiny nebo angličtiny, naší trvali na němčině, ta mě nebavila vůbec. Proto jsem chtěla na gymplu dělat angličtinu. Ta se ale učila jen na přírodovědné větvi, na humanitní měli buď němčinu nebo francouzštinu. Já jsem chtěla rozumět anglickým písničkám, to byla moje hlavní motivace. Jazyky jsem dal studovat nechtěla, nechtěla jsem učit a překladatelství mě nějak nenapadlo. Angličtinu, odbornou, jsme měli taky ještě na VŠ v prváku. Pak už jsem se jí učila jenom soukromě, ale nikdy jsem vlastně nepřekročila tu úroveň z gymplu. Ruštinu jsem uměla velmi dobře, teď už jsem ji z 90% zapomněla, jak jsem ji 46 let vůbec nepoužívala. Víc mě ale štve ta angličtina, nicméně ve svém věku už nemám na to, se jí naučit lépe. A ani se mi nechce.