Evelyn, já jsem se jako chudý příbuzný cítila při cestování třeba do Jugoslávie za komunistů. To jsem se styděla, že si nemůžu ani dovolit sednout si do kavárny nebo koupit si každý den zmrzlinu, bydlet v pěkném hotelu, ale v chudobné chatičce apod. Za těch 36 let se to razantně zlepšilo, teď už si venku připadám normálně, stejně jako Němci nebo Rakušané.
Asi nikdy nedozeneme Nemecko nebo Švýcarsko, ale rozhodně patříme mezi ty bohatší státy světa.