Beat, my prostě nejsme teplákoví.

Můj prostřední syn si dokonce ze zoufalství jedny tepláky ušil resp. přešil. Dostal ve sportovním klubu dvoje tepláky, ale nenosil je, že jsou úzké, tak si je rozstříhal - nastavil a udělal si je široké .
Obměkčil mě, ke koupi nových tepláků až, když se mi věch svých uměleckých přihasil do práce - měla jsem ho odvézt na letiště na soustředění. Představa, že v tom bude reprezentovat na letišti mě donutila zahodit tužku a vysypat peněženku a zakoupit mu TEPLÁKY cca 2 hodiny před odletem.

Má je "povolené" s kamarády tedy kamkoliv, ale pokud jede s rodinou, tak jako pohodlné oblečení do auta a k babičce na gauč. Na výlet má několikery outdoorové kalhoty a do školy také slušný výběr oblečení .

Určitě netřídím lidi podle toho co mají na sobě - asi bych se teda podivila, kdyby kdokoliv dorazil do divadla v růžových, hnědých nebo jakýkoliv teplákách nebo v legínách, ale divím se v divadle často - lidem v pohorkách nebo v národím v tričku a džínách na baletním představení. Na druhou stranu já sama jsem často v práci oslovována "Kam se dneska chystáš? Jdeš do divadla, máš jednání?" a já jsem prostě oblečená do práce. Ráda střídám naušnice, ráda se oblékám a má dcera to má teda také tak. Když vyrazím do práce v džínách, tak je to jedině v pátek a to mám na zádech krosnu a jedu po práci do hor nebo za synem na závody.

Ale manžestráky miluju také. A letošní hnědé odstíny mě těší. Myslím, že tahle barva a bordová mi sedí.