já jsem se po prázdninách vrátila k původní váze a vypadalo to, že s ní nehnu. Tak jsem se s tím smířila, že vlastně nejde o váhu, ale o to, aby mi bylo dobře, abych jedla zdravěji, rozhodně žádný extra nesmysly, prostě to, co mi chutná, na co mám chuť a kdy na to mám chuť.
Za poslední dva týdny dvě kila dole. Mám míň než před dovolenou.
Nemám víc pohybu, nemám víc spánku (i když bych ráda), klidně si dám smažený květák v jídelně, neřeším občas čokoládu, včera jsem potřebovala dodat energii po náročným dni, naproti lékárny (kam jsem potřebovala) byla cukrárna, dala jsem si ořechový rohlíček a úplně na pohodu. A není to ani voda, nemám žádnou zadržovanou vodu. Nenašel ji ani inbody ani doktorka při jiné kontrole.
Jak dlouho mi to takto vydrží nevím, jsem hrozně unavená, dlouhodobě, ale je fakt, že se snažím myslet na bílkoviny.
A jak jsem tu kdysi psala, že mám třeba cestou z práce chuť na vajíčko, i když je moc nemusím, že mi chyběl tvaroh s jogurtem, a kdosi napsal, že je to podvědomí - jo, je. Zrovna včera jsem trefila na nějaký rozhovor, kde doktorka říkala, že si to tak tělo a mozek fakt nastaví, přenastaví, a pak na to člověk nemusí myslet, protože tělo ví a řekne si o to. Asi se mi to stalo.

Nemám čas/chuť/sílu/morálku chodit někam do posilovny, sportovat a ani do sebe ládovat proteinový prášky. Chci to mít tak, aby mi to vydrželo.

Tak třeba se zase z pár dní/týdnů ozvu, že je váha zase zpátky, a nebo se zase posune. Nedělám si iluze, lipedém se takto nedá odstranit, ale on to samozřejmě teď už není jen lipedém.