Přemýšlím, jestli jsem někdy někoho poslala skutečně výslovně do p... a tedy nevzpomínám si. "Ukopnutý palec" je moje takřka standardní situace, neb mám nějaké porušené vnímaní rozměrů vlastního těla a setrvale vrážím do rohů stolů, futer, polic... Obvykle vydám pouze neartikulovaný zvuk, do p... si ulevím jen výjimečně, spíš pokud hrozí nějaké větší škody, zásah HS apod. Je to výraz velkých obav z následků.
Někdy vulgaritu řeknu, mám je v použitelné slovní zásobě, ale velmi zřídka. Je mi to hodně proti srsti. I to nerada slýchám, čtu. Asi tak krajně jako Husa či Ropucha ne, ale skoro