Rose, aha.
Já bych řekla, že v tom hraje roli i individuální temperament, ale ok.
Každopádně když přemýšlím, jak já sama verbalizuji vypjaté momenty, tak ani nevím.
Na prudkou bolest asi "au" nebo "jauvajs", na leknutí možná nějaké neutrální citoslovce, na nehodu typu něco upadne, něco se rozbije... snad ani nijak, možná to nějak okomentuji podle aktuální situace nebo to prostě jen zvednu. Jsem dost flegmatik, většinou nemívám pnutí z toho, že se věci dějí. A byla jsem i vychovávána umět se ovládat, to asi
také hraje roli.
Extrém hodný bezhlavé reakce (ty vulgarity, které si už nepamatuji, kteté to vlastně byly) jsem zažila
jednou nebo dvakrát za život za volantem a tím mám nejspíš vyčerpáno.