My ho máme z doby, kdy byly děti malé (menší).

Nejde o cukr jako takový, to fakt je symbolické množství (malá odměrka, na úrovni 1-2 kostek cukru).

Jde o tu zábavu, kterou si děti při tom užijí.

Určitě to (ani u nás) nefrčelo každý den, ale prostě, když se sešla tlupa dětí, tak si zapnuli stroj, motali si tu vatu, rozdávali to i přítomným dospělým, každý snědl 1-2 porce, které jsou skutečně tak čtvrtinové proti vatě koupené na pouti...

Zrovna u stroje na cukrovou vatu je skutečně mnohem důležitější pro ty děti ta obsluha... I já to z dětství pamatuju, jak jsme nábožně stáli na pouti a koukali, jak ten pán motá ty pavučinky na tyčku...

Objem cukru takto zkonzumovaný je symbolický, zábava pro děti veliká.

Dneska už je stroj strčený v komoře, ale kdyby byla zase nějaká párty (narozeniny, svatba...), tak ho tam prostě vezmu (vytáhnu).