Babi, po přečtení prvních slov se mi okamžitě vybavilo to, co zmiňuješ dále - že by naschvál začali vykřikovat a s gustem dřepovat, to by byl další level zábavy.
Podle mě je nejlepší bez velkých emocí se dohodnout na pravidlech, že jakékoliv vykřikování ruší práci a tedy se na něj vykašleme. Ono to obvykle štve i většinu kolektivu. Ale umím si samozřejmě představit rezistentní jedince, kteří budou provokovat do nekonečna.
Dřepy nevnímám jako fyzický trest, i když i s takovým náhledem už jsem se setkala. Spíš si myslím, že pohyb by měl být za odměnu, ne za trest.