Dáky všem za zajímavé sdílení, nejen k 17. listopadu, ale i ke starší historii. Mám to hodě podobně, jako jste to tu některé psaly, hodně jsem byla uvízlá v období 2. světové, protože se holt pořád připomínala a i v rodinné historii byly nějaké vzpomínky typu totální nasazení apod. A když do Prahy jezdily autobusy německých turistů, vždycky jsem si je prohlížela a v duchu si říkala, co asi tenhle starší pán dělal za války? V r. 1968 mi bylo 5, takže to mám jen útržky vzpomínek, ale máma mi ze sklepa, když už jsem byla v pubertě, vyndala schované Mladé světy a to jsem teda koukala, jaký to byl závan svobody.
1989 jsem prožila už jako mladá dospělá (bylo mi 26), na tu euforii a naději nikdy nezapomenu. Souhlasím, že ty pozitivní emoce se těžko zprostředkovávají.