Karmo, na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Dělala jsem to v práci taky tak, když jsem vycházela z kanceláře mezi lidi, vědomě jsem si nasadila masku úsměvu a vedla optimistické řeči. Ale já jsem se musela přetvařovat, neměla jsem to niterné. A stálo mě to čím dál větší úsilí. Ani teď se nikomu nesvěřuju se svými pesimistickými myšlenkami, když někdy něco řeknu, tak to zaobalím jako žert. To jen tady, kde je to jakž takž anonymní, to říkám naplno.