Ahoj,
já bych jako antikoncepci doporučovala prezervativ, žádné nepříjemnosti s tím spojené, jak se píše v předcházejícím příspěvku, nepociťuju. Mě zase nevyhovovala hormonální antikoncepce,jednak mi hrozně padaly vlasy, byla jsem strašně vynervovaná a ubrečená, a navíc mi pak začlo vadit, že zasahuju do něčeho, s čím si příroda poradí nejslíp sama. Navíc, spousta holek bere HA mnoho let, ale dobrý gynekolog řekne, že je to vhodné maximálně 2-3 roky a pak nejméně na půl roku vynechat, takže stejně musíš nasadit něco jiného. Jinak se dost často musí ty, které berou prášky několik let, léčit pro neplodnost. Prostě,asi je to tak, že když svoje tělo několik let přesvědčuješ, že je neplodné, tak se asi takovým stane.

A co se týká odkládání sexu na dobu až po svatbě? Já osobně nějsem věřící, takže jsem nezažila to, že bych pro to byla rozhodnuta odjakživa. A "rozumné" důvody nevidím. Pořád mám dojem, že to vychází z postoje, že milování je něco špinavého, (říká se přece, že vstupuješ do manželství "čistá"), a já na něm nic špinavého nevidím. Je to krásná součást VZTAHU, ne manželství. Asi to bude tím, že pro mě je důležitější výběr partnera a ten vztah, než svatba. Takže když (zní to hrozně...:-)) se máme rádi, chceme spolu zůstat, časem se vzít, mít děti, domácnost, tak mi ta hranice k "teď už ano" - svatba - připadá hrozně umělá. Důležitější se mi zdá, jestli se na to už oba cítí a chtějí to.
ahoj Iva