Ahoj, no jasně, my jsme taky čekali až na svatební noc, bylo nám oběma dvacet čtyři a jsem ráda, že jsme se tak rozhodli, nemám pocit, že bych o něco přišla, naopak.(Mimochodem, je tady někdo, kdo se takto rozhodl z jiných než náboženských důvodů?) Bylo to fajn a bylo to moc hezké tím, jak jsme byli oba úplně nezkušení a snaživí a báli jsme se abychom tomu druhému neublížili. (Doporučuji co nejvíce soukromí, my byli sami na chatě.) No a pak už jsme se to postupně spolu všechno naučili. (O antikoncepci se staral manžel prezervativem.) Tak to vydržte! Hana