Ahoj Evičko
Tak dnes už 99 dní..... - už si stříháš metr?
Já jenom takových pár rad do života: svatbu si naplánuj tak, aby jsi ten den nemusela dělat nic jiného, než říci ANO a užívat si, že jsi jednou středem vesmíru. To znamená: o vítání a případné obsluhování příchozích atd ať se postarají 1 - 3 tvé kamarádky, které na svatbu pozveš speciálně na výpomoc. Udělali jsme to s mužem tak, že jsme pozvali moje a jeho kamarády asi měsíc před svatbou a seznámili je s naší představou svatby, podělili kompetence (kdo nazdobí auta, kdo bude rozdávat výslužky, kdo bude uvádět svatebčany v restauraci ke stolu a mnoho dalšího)a slíbili případnou stejnou protislužbu na jejich svatbách. Potom to nedopadlo tak, že bychom padli v noci mrtví do postele, ale naopak jsme si naplánovali a užili velice romantické pokračování s vanou plnou bublinek, kde jsme jeden druhého umyli, s masážním olejíčkem, kterým jsme se potom natřeli a erotickým prádlem, které mělo zvyšovat - i když nevím, zda to vůbec ještě šlo - naše vzrušení. Nebyla jsem panna, když jsem se vdávala, chodili jsme s mužem 6 let před svatbou a spali spolu asi po roce chození, ale i tak pro nás byla svatební noc něco výmečného, takže Vaše rozhodnutí chápu.
A co se týká rad přímo pro Tvou svatební noc - je dobře, že netvrdíš, že spolu musíte tuto noc spát. (A je stejného názoru i tvůj nastávající? Aby neměl pocit, že MUSÍ, to by to všechno zkazilo) . Ale domluvte se na něčem podobně romantickém, jako my a pak bych všechno nechala na paní přírodě. Pokud jste dva mladí zdraví a zamilovaní lidé, tak to asi půjde samo. A hlavně nespěchejte. Nic se nestane, když se budete týden či měsíc jen mazlit....
A potom - při tom prvním styku -možná pocítíš nějaký nepříjemný pocit či budeš špinit nebo krvácet, ale to k tomu "poprvé " patří a bát se toho nemusíš. Co se týká antikoncepce - četla jsem tu mnoho názorů, já se přikláním k HA. Myslím si, že zvláště pro nezkušené partnery (mimochodem nikde nepíšeš, jestli to poprvé se týká i tvého partnera) je kondom věc nešikovná a já se přiznám, že mně vždy vadil, měla jsem po takto chráněném styku pocit pálení a svědění a prostě to nebylo ono. A co se týká metod přirozeného plánování - měření teplot, stav hlenu a pod - na to bych se nespoléhala. Ona i tyto věci ovládá psychika a při vypjaté emoční situaci může dojít k ovulaci i v naprosto podivný den cyklu. Vím o čem mluvím (i když mi lékaři potvrdili, že jsem v podstatě naplodná a druhou dceru máme za zkumavky, tu první jsem počala 6. den cyklu).
No a ještě poslední rada - nejen co se sexu týká - naučte si s partnerem důvěřovat a O VŠEM MLUVIT !!!! Mohu to říci po svém 21letém vztahu - každý jsme jiný a co jednomu připadá samozřejmé, to druhého namusí napadnout. A to, že nereaguje tak, jak jsem čekala nemusí být od něho schválnost, ale to, že ho to prostě nenapadne, že by to šlo takto řešit. Mluvte spolu o všem - o tom, co se Vám líbí či nelíbí, co od společného života čekáte i o tom, jaké barvy či jídla nesnášíte. Pomůže to při té veliké práci, které se říká partnerský život!!!
Držím palce
Simona