Milýy Ženatý muži,
naprosto s tebou souhlasím!!!!!!!!!
Pro mě není sex tak důležitý abych si ho deset let odpírala a při tom nemyslela na nic jiného. Já cítím jako posvátný vztah, který mám s mým mužem, sexu jsme si před svatbou užili spoustu a vůbec nevím, jak někoho může napadnout odmítáním znásilňovat lásku, která se samozřejmě projevuje i jako sexuální touha.
Na naši svatební noc si pamatuji moc dobře - poprvé jsme usínali schouleni do klubíčka a zažívali neuvěřitelný pocit, že takto můžeme spát až do rána, protože od této chvíle spolu bydlíme. Představa, že bysme tyto krásné chvíle porušili pokusem o první styk, který ve mě mimochodem nijak hluboký zážitek nezanechal, mi do příjemné atmosféry moc nezapadá.
A ještě na konec připojím malý postřeh - naši známí se rozhodli čekat, poslední léta už byli sexem tak posedlí, že to bylo až trapné, stále všem vykládali, že "sestra říkala, že to je pak super". Podle toho, jak ještě půlrok poté křečovitě hlásili, že to bylo super bych řekla, že si od toho slibovali víc... Ahoj Dora