Moje dcerka před delší dobou začala mluvit o Abijce, Abijka jezdí na návštěvu, vozí nám domů nákupy, má děti, ostatně jako moje dcerka (panenky) co je zlobí a nezlobí, mají problémy s autem, kotlem, neví co vařit, ale je to prostě její kamarádka. Náš táta se přece s Abijčiným manželem, se strejdou zná, tak nás přece hromadně navštěvují. Abijka nám volá, teda Terezce, mají spolu dlouhé hovory,prostě jako já mám svoje opravdové kamarádky. Nemyslím že by to bylo ke škodě,kdo z nás by nechtěl mít někdy někoho kdo mu neodmlouvá a dělá co my chceme.
Předchozí